A tak tě prosím, kníže
Divadelní hra dramatika, scénáristy a novináře Karla Steigerwalda, kterou autor v 80. letech napsal jako kritiku normalizačního režimu, byla v Divadle v Řeznické poprvé uvedená v roce 1982 v režii Karla Heřmánka. Tehdy text reflektoval dobu a nastavoval zrcadlo normalizační společnosti. Groteskní portréty „mrtvých duší“ (s Karlem Heřmánkem a Zdeňkem Duškem) byly v době prvního uvedení odvážnou hyperbolou nemocného, bolševismem demoralizovaného lidství. Je s podivem, že tato hra napsaná na motivy dvou ruských povídek Čechova a Saltykova-Ščedrina, mohla být v roce 1982 vůbec uvedena.
Ve vtipném až cynickém dialogu předvádějí dva zbídačelí šašci (Jiří Štrébl, Patrik Děrgel) odvrácenou tvář současné doby. Totéž v písních Aleše Březiny na texty Charmse a Steigerwalda předvádějí dvě zbídačelé zpěvačky (Eva Salzmannová, Anežka Hessová). Dialog, nebo spíš dva prolínající se monology, postupně odkrývá charakterovou pokřivenost obou groteskních podvodníků a v povědomí diváka se skládá obraz prohnívající společnosti, která tyto služebné a zároveň parazitující tvory zformovala. Dvěma monology se prolínají zhudebněné texty Daniila Charmse a Karla Steigerwalda, které pro připravovanou inscenaci zhudebnil a nastudoval Aleš Březina.
