Antigona

Hra světel a stínů, melodičnost řeči. Inscenace střídá klasický text se scénami ze současné doby a odhaluje tak aktuálnost tématu i pro dnešní svět.

Známá klasická antická tragédie nabízí etický problém: je dobré podřídit se nařízením, i když jsou tato nařízení špatná? Dva bratři zemřou ve vzájemném souboji. Jednoho z nich rozkáže vládce Kreon pohřbít se všemi poctami, pohřeb druhého však zakáže. Bratři mají dvě sestry. Isména se rozhodne podřídit se příkazům, zatímco Antigona se jim vzepře a přes zákaz pohřbí i svého druhého bratra. Kreon ji odsoudí k smrti. Antigona kráčí na smrt a Kreon si uvědomí, že jeho příkaz byl proti vůli bohů. Jeho prozření však přichází pozdě: Antigona si sama vzala život a s ní zemřou i další lidé. Nebo ne?

Jednoduchá scéna, hra světel a stínů, bubny, hudba, temno. Specifická divadelní poetika staví na hercích s jinakostí (zejména s Downovým syndromem) a jejich uměleckém dialogu s herci tzv. „bez handicapu“. Interpretace je průsečíkem životních zkušeností a osobního pohledu každého z nich. Skrze tento dialog se snaží vytvářet něco, co bude každého přesahovat. Antigony jsou tři. Kreontové dva. Názorů na katarzi tisíc.

„Antigona je o smutku, o lásce mezi sestrami a o rodině, o lásce Antigony a Haimona,“ říká Hana Bartoňová, představitelka Ismény. Téma, které bývá běžně potlačováno, láska, se díky hercům dere do popředí. Díky nim se do inscenace dostávají nové tematické vrstvy či jsou zvýrazněny ty, které by jindy byly upozaďovány.

Aldente je divadlo, kde se potkávají mladí herci a autoři s Downovým syndromem a profesionální divadelníci bez handicapu. Antigona divadla Aldente je zároveň průsečíkem životních zkušeností a osobního pohledu na svět každého ze souboru nehledě na věk či postižení. „Věříme, že jedině tento dialog může vytvořit něco, co bude přesahovat každého z nás.“