Bláznivá touha po útěše

Na pláži si dvě děti hrají na „maminku a tatínka“: sourozenci Felix a Charlotte si tento rituál vymysleli, aby si připomněli své zesnulé rodiče, aby vyjádřili svůj smutek a touhu po lásce a útěše. V první části inscenace Thorstena Lensinga Bláznivá touha po útěše zahánějí děti svou nezkrotnou fantazií alespoň na chvíli smutek nad ztrátou rodičů. V průběhu večera provázejí diváci sourozence po několik desetiletí a prožívají s nimi komické, surreálné i dojemné epizody. Nejde přitom o nic menšího než o život tváří v tvář smrti, o strach, že člověk nenašel svou cestu, a o jeho velkou touhu po pocitu, že je skutečně naživu. Sebastian Blomberg, André Jung, Ursina Lardi a Devid Striesow se tu promění v hladová mimina, truchlící děti, mluvící chobotnice, potápěče toužící po smrti, lidi, kteří necítí vlastní tělo, krávy v den porážky, roboty pečovatele a umírající, kteří čekají na smrt v domově důchodců. Produkce Thorstena Lensinga v koprodukci s den Salzburger Festspielen, des Théâtres de la Ville Luxembourg, den Sophiensaelen Berlin, Kampnagel Internationale Kulturfabrik Hamburg, dem Mousonturm Frankfurt am Main, dem Theater Chur, dem Asphalt Festival Düsseldorf, a dem Theater im Pumpenhaus Münster S laskavou podporou des Hauptstadtkulturfonds Berlin und der Stadt Münster.