Cabeza

Toto dílo vzniklo z konceptu konstrukce-destrukce. Místo pro začátek, stejně jako konec; místo identity jako přítomnost a forma věcí, nebo jednoduše úplný opak. Vychází to z pukliny, divná krajina vyprovokovaná výbuchem, který nás zastavuje a nutí nás pozorovat náš mozek zvenčí.

Dílo uvažuje nad fantaziemi a realitami proudu silné energie, kde logika nedává smysl a kde sledovat svět, abychom viděli, jak se pohybuje se nakonec stane uceleným postojem.

Ze světa symbolů, který je chvílemi agresivní a v mnoha jiných chvílích krásný, až téměř náboženský. Fyzikalita je motiv, a spolu s předešlými lety, které byly tak proměnlivé, vedla k tomu, co dnes vyjadřuji z prázdnoty; co rychlost těla vyžaduje a je schopná vyjádřit.