Tato performance se už jednou stala. V souladu s principy experimentu. Tato performance se opět děje. V souladu s praktikami recyklování. Tato performance se opět stane – v budoucnosti. V souladu s principy toho nejdelšího napjatého očekávání.
Se Stefou, Mimi, Jagodou, Wiktorií a Polou se poprvé setkaly v roce 2016. Ve Studiu Theater společně chystaly představení Dívky. Chtěly v něm hovořit o tom, jaké to je být dívkou a o fungování těla dívky – jako symbolické postavy – v kultuře. Představení se hrálo dva roky a jeho postavy se v průběhu těchto dvou let přirozeně vyvíjely. Vyrostly z kostýmů i samotných scén. Jejich dozrání změnilo celé představení. Zajímalo je, jakým způsobem lze zachytit běh času a jak lze tento proces transformovat do performativní formy. Jak vyprávět příběh, jehož vyvrcholení a pointu neznají? Jak prožívají běh času? Jsou čas a historie totéž?
V návaznosti na tyto otázky vznikla myšlenka na sérii představení vyprávějících o životech pěti hrdinek. Nejdříve: Dívky. Poté: Ženy. A nakonec možná i – Babičky. Ze všeho nejvíc však chtěly společně prožít tento proces růstu, dospívání a stárnutí v měnícím se politickém prostředí.