Festival Bazaar 2018: One Gesture

Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře uvádí ve spolupráci s divadlem Ponec jako slavnostní zahájení Festivalu Bazaar 2018 oceněné představení o komunikaci se světem. O komunikaci mezi světem slyšících a světem neslyšících. Jak taková komunikace funguje? Jakým způsobem jsou znalosti, emoce a kultura předávány, vytvářeny nebo přetvářeny? Jestliže je jazyk jedinou realitou, ke které máme přístup (jak řekl Wittgenstein: „Limity mého jazyka znamenají hranice mého světa“), jak a čemu se můžeme učit od neslyšících? Je na jejich způsobu komunikace něco obecně platného, nebo naopak naprosto výjimečného? A jak to, že ani jeden můj znamý nemá žádného neslyšícího kamaráda?

„Jedna věc mě fascinuje: Nevím, jak o tom mluvit. Má slova jsou neohrabaná, nehodí se. Jazyk, který používám, se zdá naprosto nevhodný k zachycení znakové řeči a světa neslyšících obecně. Abych uvedl nějaký příklad, dovolte mi odcitovat několik otřepaných pravd ze sbírky ‚Otřepané pravdy‘ (Truisms) americké neo-konceptuální umělkyně Jenny Holzer. Na první pohled vypadají jako ta nejjednodušší sdělení. Ale jen do okamžiku, než je začnete vnímat hlediska znakové řeči:

Naslouchej svému tělu, když mluví.

Lidé, kteří nepracují rukama, jsou parazité.

Slova obvykle nestačí.

Popis je významnější než metafora.

Abstrakce je druhem dekadence.

Člověk utváří smysl jednotlivých věcí.“