Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla. Site-specific projekt zpřítomňující životní peripetie a tvorbu tří zapomenutých představitelek maďarské taneční moderny. Sugestivní mix každodenních gest i precizních tanečních pohybů zhmotňující pohnuté privátní i umělecké osudy. Nesentimentální hold lidské originalitě, jenž během této sezony ozdobil program řady významných evropských festivalů. Ve Figuring Age se prolínají příběhy a vzpomínky pozapomenutých a dnes již zesnulých umělkyň Irén Preisich, Évy E. Kovács a Ágnes Roboz, které se ve 30. letech 20. století podílely na rozvoji moderního tance v Maďarsku a kterým bylo v době spolupráce s nimi již 90, 96 a 101 let. Na základě videonahrávek, natočených v jejich soukromých domech, vytvořili tanečnice a choreografka Boglárka Börcsök a filmový tvůrce Andreas Bolm pečlivou choreografii ztělesnění, která jejich protagonistky navrací na scénu prostřednictvím performerčina těla a hlasu. Börcsök do jejich osobních příběhů začleňuje gesta, postoje a taneční pohyby, které se otiskly do jejich pomalých a křehkých těl a které vyžadují zvláštní úspornost. Sleduje přitom, jak tyto tři ženy modifikovaly svůj přístup k pohybu, aby přežily společensko-politické změny 20. století, a odhaluje, jak se odolnost, mlčení a traumata zapisují do těla i pohybu. Souběžně s performancí probíhá dvoukanálová videoinstalace, jež tanečnice zachycuje v jejich domovech. Ticho pokojů, naplněných osobními předměty a vzpomínkami, se stává scénografickým pozadím pro jejich poslední vystoupení na obrazovce. Figuring Age je nejen impozantní choreografií tělesných vzpomínek, ale prostřednictvím životních osudů jednotlivců současně nabízí širší rámec pro přemýšlení o možných příčinách současného vzestupu nacionalismu v postsocialistickém maďarském kontextu.