Německo-české vzpomínání v německo-českém jazyce v podání divadla Feste.
Stará žena, stále přežívající, vypráví v samém konci svého života o svém žití. Milníky českých, německých a evropských dějin prožila velmi z bezprostřední blízkosti. Hádá se, svádí boje, až se jí hrozí, že ztratí kontrolu nad jazykem. Monolog, který chce najít sám sebe, se však neustále rozpadá do polyfonie několika já. Hlasy ženy, které se hádají, navzájem si odporují, spojují se a zase se rozcházejí. Kdo tu vlastně mluví? Je to ještě ona stará žena, nebo už dlouho mluví hlasy jiných – názory a strachy, mediální ale i soukromé hlasy. „Evropský“ proud řeči, který tak nějak začal žít vlastním životem?
Slepičí krky je hra o přizpůsobivosti lidí, hledání sebe sama a osobní přináležitosti k určitému společenství. Konfrontace individuálního osudu se společností a regionem, který jednou patřil k východní Evropě, i když leží v Evropě střední. Protagonistka, která se připravuje na svůj vlastní konec, která se ptá, kým vlastně byla, kým je a co po sobě zanechala, slouží jako projekční plocha pro tázání po smyslu státu a národa, po podstatě evropských vztahů, zejména těch mezi Východem a Západem.
Partnery inscenace jsou Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury, Statutární město Brno, Felix-Bloch Erben Verlag, Theater am Lend Graz.