Historka o sv. Magdě

Pět bezejmenných hlasů bez tváře, pět svědků, zprostředkovatelů, soudců, protokolantů postupně skládá polyfonní proud vzpomínek, příběh jedné mladé ženy – Magdy. Magda patří k ženám, jež vložily svůj osud do rukou muže. Postupně jí však vše přerůstá přes hlavu, až přijde exploze.

Jak již výše uvedený výčet postav naznačuje, jedná se jen o přibližný odhad, protože hra mladé autorky z Hamburku, která za ni byla vyznamenána mj. na Mezinárodním festivalu současné dramatiky v berlínské Schaubühne v roce 2006, je sice rozepsána do replik, ovšem ty nejsou přiřazeny konkrétním mluvčím.

Autorka jako by tímto postupem zdůrazňovala, že se zde skutečně vypráví příběh o Magdě, a nikoli její objektivní historie. Kým je tedy tento příběh vyprávěn? Dvěma ženami z města, kde se Magdin příběh uzavřel. Ty postupně odhalují, kdo je Magda, další zúčastněné postavy i ony samotné, a v dialogu, který se pohybuje na pomezí klevetění, vyprávění a přímého zobrazování událostí, si udržují jakýsi brechtovský odstup od příběhu.

Stejně jako i ostatní hry J. Kapteinové je i tato komponovaná zajímavým způsobem a naplněná množstvím motivů. Nezapře svou ženskou autorku a typické ženské prvky: žena-světice, úloha ženy-manželky a vyrovnání se s mužskou surovostí.