Autorská debutová inscenace z dramatických obrazů, básní Kultu hanby.
Přežíváme s útěchou oázy. V zemi vytoužené zeje. Prahneme. Hory smrti. Na živé mrskají drolené věty, na mrtvé už jen sutinu. Srdce už nebije samo sebe. Nikdo se nedívá. Koukám na pláň a dýchám čerstvý vzduch.