Hommage à Franz Kafka

Po 3. června 17:30
HaDivadlo, Poštovská 8d, Brno
Délka: 90 min
Režie: Ludvík Kavín
Hrají: Petr Hanák, Magdalena Straková, Jáchym Sůra

Scénický večer v režii Ludvíka Kavína ke 100. výročí úmrtí Franze Kafky.

Franz Kafka zesnul 3. června 1924. 19. června se na pražské komorní scéně Kleine Bühne konala vzpomínková slavnost k uctění Kafkovy památky. Mluvili tam Max Brod a Johannes Urzidil. Ten mimo jiné řekl: „existuje-li u nějakého člověka naprostá shoda života a tvorby, tak u Franze Kafky*.

Kafkovo dílo bylo často označováno jako proroctví, s odůvodněním, že jako vizionář předvídal anonymizované násilí 20. století. Ale on byl přece svědkem odosobněného, technizovaného násilí, které propuklo v srpnu 1914 a stalo se tak zárodečnou katastrofou, která společnost doprovází až do těchto dnů.

Franz Werfel – poté, co mu trvalo dlouho, než Kafku objevil – mu napsal: „Vy jste tak čistý, nezávislý a dokonalý, že by se s Vámi vlastně mělo zacházet tak, jako byste byl už po smrti a nesmrtelný.“

V úctě a pokoře vůči Kafkovi, podle nějž už ve třicátých letech minulého století určovali pražští surrealisté různé „kafkárny“, zatímco Francouzi, Němci, Britové a Američani zůstávali u onoho přídavného „kafkovské (situace)“, HaDivadlo přebírá zvyk Prahy z počátku minulého století a pořádá čtení z jeho díla. Franz Kafka sám občas ze svých textů při různých příležitostech předčítal, nejraději povídku Ortel, k níž snad neměl žádné výhrady. Jinak měl podle všeho výhrady ke všem svým textům, a proto si také přál, aby je po jeho smrti vykonavatel závěti Max Brod všechny spálil. Ten to neudělal.

Na shora vzpomenuté slavnosti k uctění památky Franze Kafky dva týdny po jeho smrti četl jeden tehdejší pražský herec tři jeho povídky. Nejméně jednu z nich přečte během tohoto večera jeden z herců HaDivadla a další herec a herečka přečtou povídky další. Ludvík Kavín bude večer doprovázet pár slovy o Kafkově životě a díle. A nechá alespoň trošku zaznít skladby Ernsta Krenka. A to všechno se odehraje v HaDivadle, ale herci se pokusí zůstat Kafkovi pokud možno nejvěrnější a neutéct k „tyjátru“ pryč od literatury.