Hordubal

Juraj Hordubal se vrací po osmi letech z Ameriky domů na Podkarpatskou Rus a naivně věří, že na něj čeká útulný domov a také věrná žena Polana a milující dcerka. Svůj návrat má značně zidealizovaný a skutečnost, že vše vypadá poněkud jinak, omlouvá svou dlouhou nepřítomností. Když zjistí, že jej manželka podvádí s mladým správcem Štěpánem Manyou, mezi oběma muži vznikne napjatá atmosféra a milenec je nucen statek opustit. Podivný vztahový trojúhelník ovšem neskončí a vyvrcholí překvapivým zločinem. Epický a psychologický příběh se tak rázem láme v napínavou detektivku. Kdo je pachatelem a kdo koho ve skutečnosti kryje? Tahle pohřební hostina úlevu rozhodně nepřinese…

Byl Hordubal submisivním manželem, který se stal po návratu z „velkého světa“ racionálním liberálem? Nebo naopak – jak se dnes často ironicky říká – „osamělým bílým heterosexuálním mužem“, chvílemi dojemným i komicky zabedněným člověkem, jemuž se svět změnil náhle před očima? Slavný román Karla Čapka (1890–1938) je zajímavý především dvojím úhlem pohledu, tedy neustálou konfrontací představ a skutečnosti. Michal Vajdička, v jehož režijním stylu můžeme pozorovat i prvky konzervativního modelu divadla ozvláštněné o moderně vystavěné, řemeslně propracované jevištní situace, při tvorbě výrazných charakterů především precizně pracuje s herci – a pro nastudování Hordubala je tedy skvělou volbou.

Polana Hordubalová: Zuzana Stivínová
Štěpán Manya: Radúz Mácha
Starý Manya: Jiří Štěpnička
Míša, bača: David Prachař
Vasil Gerič, starosta Krivé: Jan Bidlas
Gelnaj, četnický strážmistr: Vladislav Beneš
Biegl, četnický aspirant z Čech: Filip Kaňkovský
Mechajl Hordubal: Igor Orozovič
a další

Režie: Michal Vajdička
Dramatizace a dramaturgie: Ilona Smejkalová
Scéna: Pavol Andraško
Kostýmy: Katarína Hollá
Hudba: Michal Novinski