Hrdinka příběhu, žákyně druhé třídy základní devítileté školy Helenka Součková, zkoumavým i naivním pohledem osmiletého dítěte sugestivně provází tragikomickými roky husákovské normalizace, tak jak se na počátku 70. let promítala do světa dětí i dospělých. Na pozadí prostředí školy a divadla v jednom „nejmenovaném“ okresním městě se odvíjí sled komických příhod, trapných zážitků, drobných i větších neštěstí, které malá Helenka nejen prožívá, ale zároveň je s bezprostředností svému věku vlastní hodnotí a komentuje.