Já Plisecká

Komorní divadelní inscenace o životě primabaleríny.

Maja Pliseckaja – symbol světového baletu uplynulého století, synonymum Umírající labutě, Carmen, Anny Kareniny a nezlomné vůle nevzdat nepřízeň osudu. V roce 2025 uplyne 100 let od jejího narození a 10 let od její smrti.

Představení si dává za cíl přiblížit nejen životní osud umělkyně multižánrovou formou propojující prvky divadla, výrazového tance a baletu, ale taky nastavit tvář vývoji a proměně baletního umění, jeho interpretaci na pozadí dějinných událostí.

Koncept inscenace představuje Pliseckou jako přibližně padesátiletou umělkyni, která během rekonvalescence zranění bilancuje v rozhovoru s dvěma zahraničními novináři svůj dosavadní život. Divák tak poznává nejen její zásadní jevištní postavy – Carmen, Odettu / Odilii, Kitri, Annu Kareninu, Umírající labuť nebo Bolero – ale především zákulisní a mocenské politické fungování v tehdejším Sovětském svazu.

Představení současně otevírá otázky typu – proměna estetického vnímaní diváka minulosti a dneška, vývoj taneční techniky, zploštění hereckého výrazu. Repertoár klasického baletu se předává z generace na generaci a přesto se jeho forma proměňuje a vyvíjí. Co nese v sobě tělo tanečníka s přibývajícím věkem, jaké jsou možnosti umělecké transformace v závislosti na jeho věku?

Formálně inscenace propojuje mluvené slovo (rešerše a vzpomínky samotné Plisecké), původní i autorskou hudbu a pohyb. Inscenace je komorní a stojí na autenticitě tří zkušených a originálních interpretů.