Konec konec

Představení představuje konec ve vícero liniích: konec umělecké kariéry, konec fyzického života, konec sociálního života - jako forma nesouladu člověka a společnosti. Nabízejí se nám paralelní světy možného fungování – nutnost se rozhodovat je konfrontovaná s náhodou. Jde o duet, ale zároveň o samostatné sóla. Mužsko-ženské rozdělení úloh textu – pohyb je načrtnutím možného archetypálního vymezení rolí. Text zůstává konkrétní, vyvolává přesné obrazy, zatímco tanec je abstraktní prvek potřebný při otevření někdy až příliš přesných významů textu. Videoprojekce určuje vizuální rámec celého představení, hledá umístění kapitol do mapy dění.