Příběh, který je sám o sobě tak silný, že ho je možno „nezředěně“ odvyprávět snad jakoukoliv formou. Opět tragédie, v níž není viníka. A Lorcova slova v jeho poezii i próze, která účinkující píší pohybem, hudbou, barvou i stínem. „My jeho slova ctíme i zneužíváme. Nepůjde zde totiž o čistě taneční – nonverbální divadlo, ačkoliv tanec a pohyb budou hlavními nositeli děje.“ Lorcova slova v inscenaci opravdu zazní – zpívaná, tančená, křičená i šeptaná. Gabriela Vermelho – autorka hudby, hráčka na kvinton, zpěvačka a performerka provede diváky celým dějem jako jakýsi Komentátor, Soudce, který nesoudí, a Mluvčí mlčících. A opět tu stojí city jedince proti pravidlům společnosti. Vyvstávají otázky, zda čest a hrdost jsou více než život a jakou roli zde hraje Láska – mateřská, milenecká, manželská... Alena Pešková, autorka libreta, choreografka a režisérka, toto taneční divadlo s úspěchem inscenovala již v roce 2013 se souborem baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni. Za roli Matky byla tehdy tanečnice Martina Diblíková nominována na cenu Thálie. Inscenace tedy nabízí řadu skvělých interpretačních příležitostí pro tanečníky našeho souboru.