Lady Macbeth Mcenského újezdu

Ruský skladatel Dmitrij Šostakovič napsal Lady Macbeth Mcenského újezdu s libretistou Alexandrem Preisem podle stejnojmenné povídky Nikolaje Leskova. Skladatel označil svoji operu jako tragicko-satirickou. Hlavní postava Katěriny je vražedkyně, již stíhají výčitky svědomí. Právě tak ale Šostakovičova opera vypráví s hořce groteskní příchutí o morálním úpadku celé společnosti na jedné ruské vesnici. Toto tupé a bezohledné prostředí nutí své obyvatele k životu bez naděje a lásky a stane se i příčinou pádu hlavní hrdinky.

Opera byla poprvé uvedena s velkým ohlasem v leningradském (petrohradském) Malém divadle roku 1934. Její úspěch však trval jen do ledna 1936, kdy navštívil představení v moskevském Velkém divadle Stalin. Následně vyšel v komunistickém listu Pravda nechvalně proslulý článek „Chaos místo hudby“ a opera musela být v Sovětském svazu stažena z repertoáru. Je příznačné, že nesměla být hrána ani v nacistickém Německu. 
V týž den, kdy Stalin zhlédl moskevské představení, měla opera premiéru ve vůbec prvním německém nastudování, a to v Novém německém divadle v Praze (dnešní Státní opeře) v nastudování dirigenta Georga Szélla a režiséra Renata Morda. V Rusku mohla být Šostakovičova Lady Macbeth uvedena znovu až v roce 1963, stalo se tak však v nové úpravě opery s názvem Katěrina Izmajlova.

Po Šostakovičově smrti se většina operních domů vrátila k původnímu znění opery, z něhož vychází i nová inscenace ve Státní opeře. 

Režie: Martin Čičvák

Scéna: Hans Hoffer

Kostýmy: Georges Vafias

Světelný design: Jan Dörner

Pohybová spolupráce: Laco Cmorej, Silvia Beláková

Sbor Státní opery

Orchestr Státní opery