Hary s Monikou se do sebe zamilují, a než aby zkostnatěli ve světě mizerné, nesmyslné práce, hloupých floskulí a zbytečných společenských povinností, odplují na lodi ze Stockholmu do přírody, kde se mohou mít rádi upřímně a beze strachu z odsuzovačného, hloupého města. A když už člověka absolutní volnost svazuje, a jediným východiskem je návrat na místo, které dřív zavrhl, může se pak sám sobě podívat do očí?
Bergmanův kultovní film z roku 1953 ani po pětašedesáti letech od svého natočení neztrácí půvab a závažnost. Divadelní adaptace vzniklá k jeho poctě a oslavě stého výročí narození si klade stále tytéž otázky: jak je možné žít a budovat pevné pouto ve světě tak složitém, a tak plném ústupků a kompromisů?