Libuše
Zobrazit fotky

Libuše

St 28. října 2020 20.00
Národní divadlo, Národní 2, Praha
Opera
Koupit vstupenky
Přehrát video
Sbor Národního divadla
Kühnův smíšený sbor
Vysokoškolský umělecký soubor UK
Orchestr Národního divadla

Úvahy nad tím, zda je či není opera Libuše vrcholným dílem Bedřicha Smetany v kontextu jeho ostatních zpěvoher či dokonce v kontextu celé české operní tvorby, zda a jak obstojí před bezprostředností Prodané nevěsty, před lyrikou 
a jímavostí Dvořákovy Rusalky či před emotivitou 
a dramatičností oper Leoše Janáčka, nejsou 
a priori na místě – vždy bude záležet na úhlu pohledu, z nějž se Libuše či kterákoli jiná proslavená česká opera hodnotí. Úhel pohledu, který Libuši přísluší nejpřirozeněji, je dán již samotným záměrem jejího autora a z něj plynoucí tradicí. 
Smetana určil Libuši k provádění při slavnost-ních příležitostech, týkajících se života české společnosti, která se po roce 1860 začala 
v rovině kulturní, politické i hospodářské výrazně a hmatatelně emancipovat. Takovou příležitostí se stalo pro českou společnost nesmírně významné otevření Národního divadla, v roce 1881 nejprve dočasné a o dva roky později definitivní. Událost, která v symbolické rovině široce přesáhla úzký svět českého divadelnictví a stala se jednou z podstatných předzvěstí pozdějšího dosažení samostatnosti v roce 1918. Sté výročí založení Československé republiky je tedy dnes pochopitelně zásadním momentem 
i pro samotné Národní divadlo a uvedení nové inscenace Libuše samozřejmým příspěvkem Národního divadla k tomuto jubileu. 
Žánrových označení, jimiž se snažíme Libuši charakterizovat, existuje více a jedním z nich může být i „scénický rituál smíru a očisty“. 
Od počátku Smetana v Libuši konflikty a proti-klady nevyhrocuje, jak by se od operního dramatika očekávalo, nýbrž záměrně hledá cestu k jejich včasnému smírnému řešení. 
Ať již jde o hlavní dějotvorný spor dvou bratří 
o otcovské dědictví či protiklady mezi mužem 
a ženou, přísnou spravedlností a vstřícnou laskavostí, mezi původem „z lidu“ a původem „urozeným“, mezi motivy světla a tmy, ohně 
a vody, vždy jsou tyto konflikty ve Smetanově opeře smiřovány v ústřední postavě kněžny Libuše, která není jen bájnou panovnicí, věštící Čechům slávu, nýbrž především očistným mytickým symbolem ženství a mateřství, mírnosti a pokojného života.

V představení jsou použity české a anglické titulky.
Přibližná délka představení včetně přestávek: 3 hodiny a 20 minut, dvě přestávky 20 minut.