Scénické čtení posledního textu divadelního „fanboye“ Martina Macháčka, který dal protentokrát košem své múze Caroline Dark a na pomoc si povolal jinou, barvitější – nesmiřitelnou glosátorku Miriam Šedou, femme fatale a enfant terrible v jedné osobě. Výsledkem jejich práce je svěží, lyrickoepický esej o pokrytectví samozvaných morálních elit i elegie osamělosti dvou překvapivě romantických duší uvězněných v pasti postfaktického relativismu, nenávisti k humanitnímu vzdělání i matrixu milostných pletek. Akademická postmoderna plná překvapení.