Moc bezmocných

Nemusí přijmout lež. Stačí, že přijal život s ní a v ní.
Už tím totiž stvrzuje systém, naplňuje ho, dělá ho, je jím.

Co dělat ve chvíli, kdy zdánlivě nemůžeme dělat nic? Otázku, zda je bezmoc stav, se kterým je možné se vyrovnat pouze smířením s vnějšími okolnostmi a následnou vnitřní rezignací, si v 70. letech minulého století položil Václav Havel, pevně svírán totalitními kleštěmi, v ikonické eseji Moc bezmocných.

V autorské inscenaci na motivy jeho textu se třináct příslušníků generace Z pouští v hracím prostoru Pražské křižovatky do obdobné úvahy v kontextu své doby. Jak na prahu dospělosti, bez faktické společenské moci a vlivu, naložit s nepřehledností a prekérnostmi dneška? Nalézt v něm své místo, začít kousek po kousku psát vlastní příběh a alespoň nepatrně proměnit svět k obrazu svému se mnohdy jeví téměř nemožné.

A mají „děti“ vůbec právo na důrazný veřejný výkřik, nebo by se měly vrátit do lavic a nechat dospělé, ať řídí svět?

České premiéry 18. a 19. září 2026 v Pražské křižovatce – kostele sv. Anny. Slovenské premiéry 8. a 9. října 2026 ve Studiu Nové budovy SND

Koprodukce Činohry ND, Činohry SND a ND Young

Projekt je spolufinancován z grantu Erasmus+.

Režie Adéla Laštovková Stodolová

Dramaturgie Róbert ŠtefančíkDarina Abrahámová

Scéna Marek Cpin

Kostýmy Alexandra Gnidiaková

Projekce Tereza Vejvodová

Hudba Petr Zeman

Lektorské vedení Zuzana Kráľová