Klidným pohledem přejít sál, zatajit dech, pozvednout ruku, počkat na ticho a zkrotit neklid, určit tempo, podmanit si pozornost a přítomnost držet pevně v rukách. Teď! Dirigování aneb kdo, jak a koho řídí i vede? Kdo je důležitější – dirigent, dílo, interpret či publikum? Kdo má moc a komu patří dílo?
Nepřestávej je druhé autorské sólo Terezy Hradilkové. Inspiraci nachází v pohybu dirigenta. Fascinaci Tereza objevila při spolupráci na projektu Arsilda, orchestr dirigoval Václav Luks. Pohybový materiál vychází také z gest světových umělců jako Herbert von Karajan či Leonard Bernstein. Přesto autorka pracuje s rolí dirigenta v širším kontextu. „Snažila jsem se jít hlouběji v otázce, proč mě zajímá právě dirigent a zjistila jsem, že mě zajímají další témata jako je moc, kontrola, ale zároveň jaké to je nemít věci pod kontrolou a dovolit si být křehký a zranitelný.“ Autorka se ptá, kdy a jak přejímáme roli dirigenta v našich životech, co všechno nás v našich životech řídí, čím se necháváme ovlivnit a jak moc držíme život ve svých rukou.