Rok 2002. Rusko-čečenský konflikt, teroristický útok na moskevské divadlo Na Dubrovce. Osudové okamžiky v životě tří žen. Žen bez mužů.
Název hry i její děj se inspiroval stejnojmenným ruským muzikálem, během jehož produkce v roce 2002 skupina čečenských ozbrojenců přepadla moskevské divadlo Na Dubrovce a vzala 850 lidí jako rukojmí. Během akce a po ní zemřelo něco kolem 170 lidí, většina z nich na otravu plynem, který armáda použila proti teroristům. NordOst není ryze politickou hrou; ze střípků monologů tří žen, které se nečekaně a mnohdy se šokujícími zjištěními prolnou v několika dialozích, sledujeme nejen vývoj celé tragédie, ale především jejich osudy, postoje, a názory.
První Čečenka, mladá „černá vdova“, vycvičená teroristka, rozhodnutá pomstít smrt svého muže. Dále profesionální záchranářka, ošetřovatelka, jejíž muž spáchal sebevraždu, protože neunesl hrůzy válečného konfliktu v Čečensku. A náhodná divačka, která se svou rodinou prožila celou tragédii coby rukojmí. Tři ženy.
Torsten Buchsteiner (Německo) získal za tuto hru cenu Elske Lasker-Schüler-Dramatikerpreis 2005. V rozhovoru pro Leipziger Volkszeitung řekl:
„…Existují desítky studií o tom, že ženy v kritických situacích nereagují tak bezhlavě jako muži, mnohem méně žen se zabije, použije násilí a tak dále. Naslouchají svým pocitům, otevřeně s nimi zacházejí, a tak jim tolik nehrozí, že je popadne amok. Začal jsem se zabývat rusko-čečenským konfliktem, ale jakýkoli jiný by se dal použít stejně. Sama výchozí situace je vzrušující: na jedné straně sedí lidi v divadle a očekávají příjemný večer, na druhé straně se plánuje a organizuje přepadení. Zmocnit se divadla, to je myslím samo o sobě exemplární šílenství... (...)"