Papagen

„Kdybych byla chlap, byla bych můj táta.”

Vypadáme jako oni, chováme se jako oni, chceme vedle sebe přesně takový, jako jsou oni. Papagen je inscenace o tátech. O milovaných tátech. Jeviště jako pole, kde se můžeme naplno vyznat i doznat. Táta jako rodič, táta jako hrdina, táta jako ideál, táta – tajemný a nedotknutelný. Několik verzí jednoho. Ale jen jeden v nás. Když je řeč o našich tátech, střídáme různé žánry, stejně jako volíme různá slova. Podrobujeme naše táty důkladné analýze, protože se domníváme, že na konci možná lépe pochopíme samy sebe.

Antonie a Karin, dvě herečky, loutkoherečky, klaunky, tanečnice, zpěvačky, kuchařky, bavičky, vypravěčky a především dcery svých otců.