Po celou dobu představení probíhá představení

„Základní nouze každého člověka: muset si sám se sebou něco počít.“

Autorský scénický klam zkoumající radikální nahodilost. První spolupráce HaDivadla a Jiřího Austerlitze, autora a režiséra tvořícího na rozhraní forem autorského a sonického divadla.

Tělo v prostoru. Mysl v terénu. Skutečnost v nedohlednu. Všechno, co člověk řekne, bude vyřčeno. Je otázka, zda z toho něco plyne. To, že svět probíhá dál a dál, neznamená, že to bude v příštím okamžiku platit. Je otázka, zda z toho něco plyne. Čas plyne, ale sám si neporadí. S časem je třeba něco si počít. To, že lidé probíhají dál a dál, neznamená, že to bude v příštím okamžiku platit. Smyslem této věty je zaplnit čas. Svět je plný času je věta bez konce je svět, na který si lidé musí zvykat.