Sacre #2 + Gula

*Sacre #2* Svěcení jara, věčná výzva, která neodbytně přitahuje umělce, aby v ní stále odhalovali nové a nové vrstvy. Dubois jí čelí v symbióze s první dámou afrického tance, Germaine Acogny. Bytostně vychází z její životní zkušenosti, a tak logicky vypovídá o postavení ženy, o kolonialismu, o síle lidské bytosti bez ohledu na věk nebo barvu pleti. Sólo tvořil k jejím sedmdesátinám v roce 2015 s podtitulem _Sacre #2_, protože svou první a zcela odlišnou verzi Svěcení vytvořil v roce 2012 pro pařížské Muzeum moderního umění. Germaine čerpá z osobních vzpomínek své rodiny, které rezonují s deklarací afrického spisovatele _Aimé Césaire: „Speech on colonialism“_ *Gula* Ptáci jsou věčnou inspirací, fascinují nejen tím, jak umí létat, ale také osobitou řečí těla, souzněním zvuků s přírodou, vzácnou harmonií i neklidem. To vše vystihuje mistrovské sólo GULA. „Je to destilace ducha ptáků, jak rychle otáčí hlavou, prsty vlní jako větrem provívané peří, jeho přikrčené skoky připomínají zadržovanou sílu orla.“* Dílo vytvořil Jihoafričan Vincent Mantsoe již roku 1993 a okamžitě sklízel úspěchy. Okamžik, kdy se tanečník doslova převtělí v ptáka, fascinoval diváky v Africe i Evropě a Mantsoe jej rozvinul do pozdější skupinové choreografie Gula Matari.