Dark popová inscenace podle stejnojmenného románu Lucie Faulerové.
„Návod na život. A když řekli návod, tak jsem se úplně zachvěla. Protože já miluju návody.“
Znáte to: dvě holky, jedna taková ta průbojnější, drzejší, ta co má hlášky, že vás zcela odzbrojí a druhá, co nikdy nebude tahoun party, ani nijak zvlášť hezká, nebo vtipná. Ale jedna pro druhou jsou soulmejter nr. 1. Navíc, jsou to sestry. Tepající dospívání, mrtvý maloměsto a cesta vlakem zpátky do devadesátek, domů, do blízkosti. Do doby, kdy bylo možný vlastně úplně všechno, ale není právě tahle ukrutná svoboda děsivá? Nebylo by fajn se o něco opřít, nebo najít nějakej návod? Návod na život. Jasně v místním kulturáku je nabízejí každý víkendu na nějakém více či méně podivném a hlavně vtipným ezokurzu. Ezomuži a ezoženy mají svoje návody, ale co na tu svobodu a ten život starej dobrej Seneca? Seneca na to, že konečným potvrzením svobody člověka je přece sebevražda! A návody zkrátka fungujou. A taky, když jednou vytáhneš Moranu z vody, tak už si to s tebou čvachtá celej život. Takže, co po tom všem, v životě zbyde, když do něj vpadne jedna obyčejná sebevražda. Ale co když vlastně tady chceš bejt?