Stalin vs. Šostakovič
Julian Barnes: Hukot času
Sugestivní divadelní představení pražské MeetFactory. Autorská adaptace fiktivního životopisu Dmitrije Šostakoviče. „Jaké možnosti má člověk, přesvědčený o svém talentu, čelící nelidským a morálně pokřiveným okolnostem své doby, chce-li přežít, tvořit a zároveň si uchovat svou tvář – alespoň před sebou?“ Otázky ve světle probíhající války na Ukrajině, šířících se extrémních názorů v Evropě i diktatury digitálních médií aktuální i dnes.
režie – Viktorie Vášová, dramaturgie – Matěj Samec
výprava – Anna Gumboldt
hudba a zvuk – Jakub Rataj, Ligts – Jiří Zewll
produkce – Magda Juránková, inspice – Jana Hrušková
hrají – Tomáš Janypka, Anna Datiashvili, Matěj Šumbera
violoncello – Štěpán Drtina
Že jde o niterné a velmi osobní dílo, vyjádřil Šostakovič hned v úvodních taktech Smyčcového kvartetu č. 8. Svůj „podpis v tónech“ D-eS-C-H, který tvoří velmi nosné hudební téma, uvede na počátku první věty a pracuje s ním v celém jeho průběhu. Téma složené z půltónů je tísnivé, celá první věta osciluje mezi atmosférou úzkosti, rezignace a občasného uklidnění. Bezprostředně navazující Allegro vycházející z téhož motivu přináší typickou nervní energii, na místě věty třetí najdeme jakýsi karikovaný valčík. Nezvyklé je zařazení dvou pomalých vět na závěr skladby. Drásavé údery přerušující táhlý tón houslí jsou velmi přímým a srozumitelným vyjádřením skladatelova rozpoložení, v němž se nacházel poté, co po pronásledování a obavách o život nuceně vstoupil do komunistické strany. Závěrečná část má meditativní ráz, končí v tichu s náznakem smíření. Není divu, že skladatelův přítel v kvartetu viděl epitaf a domníval se, že Šostakovič zvažuje sebevraždu.
Dmitrij Šostakovič:
Smyčcový kvartet c moll č. 8, op. 110
I. Largo
II. Allegro molto
III. Allegretto
IV. Largo
V. Largo
Milan Pala, Helena Jiříkovská – housle
Vladimír Bukač – viola
Jiří Bárta – cello
