Stereopresence

_Stereopresence_ zkoumá formou vizuálního eseje nejednoznačné hranice mezi fyzickým a nemateriálním, skutečným a imaginárním, mezi tím, co je a není. Zachycuje přítomnost, ve které se současně prolínají reálný svět s virtuálním. Představení, které se inspirovalo raným videoartem, předcházel umělecký výzkum degenerativních poruch paměti provázejících demenci a senilitu a stereotypních imaginárních světů, které jsou sdílené i soukromé. Ztráta krátkodobé paměti a postupné přerušení spojení s aktuálním světem způsobené demencí a senilitou se v naší společnosti považuje za nemoc. Demenci nedokážeme „vyléčit“. Odborníci tvrdí, že mimo náš skutečný svět nic dalšího neexistuje. Představme si ovšem demenci jako krajně podivuhodný způsob existence – jako přirozenou strategii, která nám umožňuje současně pobývat ve více světech. Překračovat běžnou skutečnost a vstupovat do té nejprivátnější reality, ve které jsme každý sám se sebou a ze které vycházíme.