UNCANNY: strach má velké oči

Absolventská inscenace studentů 3. ročníku katedry alternativního a loutkového divadlaSeděli jste někdy s přáteli u šálku čaje, viděli na stole cukřenku, která vám najednou evokovala pocit, jako byste tuhle situaci již někdy prožili? Možná v jiném čase nebo jako jiný člověk. Nebo jste se večer snažili usnout, ale v rohu pokoje se najednou zjevilo velké černé monstrum, které vás paralyzovalo? Když jste pak rozsvítili, zjistili jste, že je to pouhá hromada oblečení a že černé monstrum zmizelo se světlem. Podivné, záhadné, unheimlich, nemyslíte? Heimlich se překládá do češtiny jako domácí a zároveň skrytý. Pojem Unheimlich (angl. Uncanny) je tedy chápán jako něco, co nepatří do našich domovů nebo je jim cizí. Poprvé pojem Uncanny psychologicky rozpracoval německý psychiatr Ernst Jentsch, následovaný Sigmundem Freudem, který pojem vysvětluje takto: „Uncanny není ve skutečnosti něco nového nebo neznámého, ale něco, co je naopak naší mysli známé a zažité, jen se to známé ztratilo v nevědomí.” Jedná se o něco, co se neodehrává za čtyřmi stěnami, ale přímo v nich. Režie: Domen Šuman

Dramaturgie: Tinka Avramova, Julie Vaňková

Scénografie: Martin Tůma

Kostýmy: Marie-Andrea Wolfová, Susana Botero Santos
Produkce: Barbora Maksymovová, Marie Stanková

Hudba: Anna Hokešová

Pohybová spolupráce: Jaro Viňarský

Pedagogické vedení: doc. MgA. Jiří Adámek Austerlitz, Ph.D., MgA. Petra Tejnorová, Ph.D., Veronika Svobodová