Všichni živí

Muž, ani úplně mladý, ani úplně starý. Jsme u něj doma. Během tří let, napříč ročními dobami, s ním prožíváme jeho osamělost, jeho bloudění. Monolog přerušovaný vstupy různých žen v jeho životě, vzpomínkami a tajnými představami probírá témata odcizení a depresí, přítomnosti a nepřítomnosti ve vlastním životě, o kterých se ne vždy hovoří nahlas.