Inscenace hry Thomase Bernharda Zdání klame tématizuje silnou až autobiografickou linii, ve které má hlavní roli umělec zahnaný do lidské i umělecké slepé uličky. Vede zápas s osamělostí a sebezničujícím nedosažitelným perfekcionismem, přičemž dosažení uspokojivého výsledku by znamenalo stagnaci a tudíž smrt. Ve hře Zdání klame jde o dva staré bratry žongléra a herce, kteří po smrti partnerky jednoho z nich zůstávají v zahořklé izolaci přerušované pouze vzájemnými návštěvami.