Temně laděné sólové představení pohybující se na hraně Beckettovského dramatu, Defoeova dobrodružství Robinsona Crusoe a Londonova Tuláka po hvězdách. Nahlédnutí do intimního vesmíru jednoho obskurního městského trosečníka: přežívá v pustině svého pokoje, navzdory základním zvířecím potřebám, ve vesmíru uzavřeném čtyřmi stěnami. Přežil život a pořád ještě žije – bez pátků i bez víkendů. Inscenace bez zbytečných vodítek a návodů k jeho pochopení.
„Život je duch a duch nemůže zemřít. Jen tělo umírá a pomíjí, neustále se plazí dík chemickému fermentu, který mu dává informace, věčně je tvárné, věčně krystalizuje jen proto, aby zase roztálo v tekutý stav a znovu krystalizovalo v nových a rozmanitých formách, které mají jepičí život a zase roztávají v tekutou hmotu. Jen duch trvá a dál buduje sám sebe postupným a nekonečným převtělováním, jak se propracovává vzhůru ke světlu.“ - Jack London, Tulák po hvězdách