Příběh o „strašidle“, kterého se nikdo nebál.
Kdo se nebojí strašidel, ten je jako kluk Vašek, a kdo by se snad přece jen maličko bál, je bude jako Anička, Vašíkova sestra. Tyhle dvě děti si hrály na louce u lesa, když tu se objevilo… něco bílého! Že by to bylo strašidlo? Ale ono to strašit neumělo, hlavně mělo velké přání – chtělo se to všem líbit! Ale pokud to je strašidlo, musí to umět trochu strašit, jen maličko, z legrace…