Libreto Josef Wenzig (1807–1876) v českém překladu Ervína Špindlera (1843–1918)
Hudební motiv Dalibora si Smetana do svého zápisníku zapsal již v květnu 1863 hned vedle duetu „Věrné milování“ z Prodané nevěsty, a třebaže se tyto dvě po sobě následující opery rodily v jeho hlavě současně, jejich charaktery mohly jen stěží být více odlišné. Po slunném a humorem prosyceném díle vznikla opera tragická, jejímž námětem se stala historická postava českého rytíře Dalibora z Kozojed a především pak pověsti s ní spojené. Smetana Daliborem vytvořil pro český operní repertoár novou kapitolu heroických námětů a dílo se do historie české kultury zapsalo také svou premiérou, která se za mistrova dirigování konala 16. května 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla.
Hudební nastudování: Robert Jindra
Dirigent: Jiří Habart, Robert Jindra
Režie: Martin Otava
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Dana Haklová
Sbormistr: Jurij Galatenko
Dramaturgie: Juraj Bajús
Vladislav, král český: Martin Bárta, Marián Lukáč
Dalibor, rytíř: Tomáš Juhás, Luciano Mastro, Richard Samek
Budivoj, velitel královské hradní stráže: Martin Gurbaľ, František Zahradníček
Beneš, žalářník: Jozef Benci, Peter Mikuláš
Vítek, posel Daliborův: Martin Javorský, Ondřej Koplík
a další