Kyjem po kebuli

Aneb Zpráva o dobrovolné smrti jednoho z diváků.

„Obyvatelé Mariánských ostrovů dokážou z lidské kostry vyrobit dvanáct oštěpů, a čím větší je tělo, tím lepší a větší jsou z něj oštěpy. Z tohoto důvodu ovšem tito divoši pociťují velkou touhu zabít člověka vysoké postavy. Leč já si nepřeji pozbýt svůj život a prolít krev kvůli jejich oštěpům, nýbrž jedině pro Kristovo jméno!“ – Augustin Strobach, 21. května 1683

Autorská inscenace vychází z dopisů Augustina Strobacha, jezuitského misionáře a jihlavského rodáka, který odjel na Mariánské ostrovy a už se nikdy živý nevrátil domů. Během misie pokřtil podle vlastních slov více jak čtyři sta divochů, sezdal na sto párů, naučil místní pěstovat kukuřici a nakonec byl ubit kyjem při krvavé vzpouře.

Jaký byl smysl Augustinovy „mučednické smrti“? Jak se česká stopa otiskla do historie kultury na opačném konci světa? Je možné šířit pravdu a lásku na lodích, které přivážejí také krysy, mor a daňový systém?