Lhář musí mít dobrou paměť! Jinak zapomene, co komu nalhal…
Komediální archetyp lháře se často vyskytuje v příběhu o návratu marnotratného syna do otcova domu. Nejinak je tomu v Corneillově vynikající komedii Lhář, v níž vykresluje mladíka z provinční univerzity při návratu do Paříže: jak jinak by si mohl získat pozornost pařížských dam než pohádkami o svých válečných úspěších, bohatství a vzdělanosti? Bohužel se do svých intrik začne rychle zaplétat, a když ve své sebestřednosti splete jméno dívky, kterou svádí, dostává se i velmi schopný lhář do úzkých.
Pierre Corneille (1606–1684) je předním představitelem francouzského klasicismu a jeho zpracování „lháře“ navazuje na náměty, procházející dramatickou literaturou od Alarcónovy
Podezřelé pravdy, Dona Juana, Revizora a ještě dál. Klasicistní komedii přeložil Vladimír Mikeš, jehož svěží překladatelské umění ocenili diváci i kritici v inscenaci Amfitryon. Na její úspěch naváže v Mahenově divadle touto inscenací režisérka Aminata Keita.
Dorant: Viktor Kuzník
Klarisa: Zuzana Černá
Lukrécie: Anna Glässnerová
Geront: Jan Grygar
Alcip: Vojtěch Blahuta
a další
Autor: Pierre Corneille
Režie: Aminata Keita
Překlad: Vladimír Mikeš
Úprava a dramaturgie: Jaroslav Jurečka