Co vlastně přesně upoutává naši pozornost? Nakolik se musíme soustředit, abychom vnímali určitý objekt nebo děj? Jan Bárta v inscenaci pro jednoho performera a bicí soupravu odmítá krátké povrchní prožitky, provokuje divákovu koncentraci a nabízí hutnou fascinaci. Pitch je minimalistická groteska, která odmítá přistoupit na všudypřítomné přehlcení a vzpírá se nutkavé snaze o pozorné zachycení jednoho každého z nekončící záplavy podnětů. KoresponDance uvádí představení formou site-specific a dává mu hned dvě tváře. Pitch lze vidět jak v pražské Invalidovně, tak na Zámku Žďár, kde jeho naléhavost ještě posílí neutichající proud vody historických sádek. Jan Bárta předvádí pohybové divadlo v ryzí formě, a i zcela otevřený prostor dokáže zaplnit téměř slyšitelně rezonující energií.