Příběh Rozcestí s podtitulem, Romantické vypravování o naplněné a nenaplněné lásce, klade otázku, co je náplní lásky. Láska je emoce a smyslem lásky je samotné bytí. V životě není nic důležitějšího. Je hnacím motorem a dokáže nemožné od nejvšednějších radostí až po celoživotní dílo. Od kytičky fialek až po stavbu rodinného hnízda. Ať v životě objektivně dosáhne člověk čehokoli, je obohacen na těle i na duchu a toto bohatství je čitelné z jeho úsměvu a jako každá emoce se přenáší v mezilidských vztazích. Tuto úplně jednoduchou pravdu si člověk nejlépe uvědomí, když se ho dotkne smrt. Je to morbidní myšlenka, ale teprve tehdy, když budoucnost se vytrácí, vidí člověk minulost. Hra Rozcestí se vymyká současnému modernímu divadelnímu směru. Dobová hra je posazena do časů Prodaných nevěst, Paličových dcer a Našich furiantů a opírá se o tamější morální hodnoty našich předků, jimiž se na hony vzdaluje morálka dnešního světa.