Wagner čerpající inspiraci z vícera literárních pramenů napsal v roce 1843 libreto dovedně propojující prvky německé romantické a velké francouzské opery. Na jeho základě pak zkomponoval romantickou operu „par excellence“ jež představovala důležitý krok na cestě v ústrety jeho „hudebnímu dramatu“.
V postavě mytického minnesängra Tannhäusera, jenž je jednou z nejnáročnějších tenorových rolí operního repertoáru, se zosobňuje konflikt smyslové a duševní lásky a cesta za vykoupením představuje jednotící námět většiny skladatelových děl.
Přesto, že se Wagner během svého života opakovaně vracel k revizím díla, krátce před svou smrtí sdělil své choti Cosimě: „Zůstávám světu dlužen svého Tannhäusera,“ čímž mínil jeho definitivní verzi.
Na ostravském jevišti se dílo prvně objevilo už v roce 1924 a na scénu opery Národního divadla moravskoslezského se ve své již páté inscenaci vrací po více než padesáti letech.
Uvádíme v německém originále s českými a anglickými titulky.
Dirigent: Adam Sedlický, Marek Šedivý
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Sbormistr: Jurij Galatenko
Dramaturgie: Juraj Bajús
Dirigent: Marek Šedivý
Tannhäuser: Gianluca Zampieri
Hermann: Martin Gurbaľ
Elisabeth / Venuše: Maida Hundeling
Wolfram von Eschenbach: Jiří Hájek
Walther von der Vogelweide: Josef Moravec
Heinrich: Vít Šantora
Biterolf: Daniel Klánský
Reinmar von Zweiter: Tomasz Suchanek
A další