Inscenace o tom, proč lidi (ne)chodí do divadla. A proč je důležité mít silný příběh.
Potká se Antigona, Elektra a Oidipus král a Oidipus povídá: „I jděte mi holky i s vašimi problémy…“ a Antigona povídá: „Ale tatínku…“ a Oidipus jí na to: „Mlč, dcero! Já mám trápení jako blázen…“ a Antigona povídá: „Já vím tatínku, ale…“ a Oidipus na to: „I mlč, dcero, já mám trápení jako blázen!“. Antigona tedy mlčí. Po chvíli Elektra, hodně dramaticky, povídá: „Stejně to nikoho nezajímá, starý muži.“
Inscenace o tom, proč lidi nechodí do divadla. Nebo proč chodí. A proč je důležité mít silný příběh. A kdo ho nemá, je hovno. A kdo ho má, ale neví ho prodat, je taky hovno. A kdo ho má a umí ho i prodat, také ještě nemá vyhráno, protože přijde někdo, kdo má lepší nebo i horší, ale umí ho líp prodat a ten první někdo je zase – hovno.