Záměrem inscenace Zvěřinec je oživit odkaz kněze Josefa Zvěřiny. Nemá ale životopisné ambice, neobrací se do historie, ale naopak volí současnost, jako pole, ve kterém má rezonovat Zvěřinovo myšlení a skutky. Příběh se odvíjí v zemi, která se na oko ukazuje jako svobodná a demokratická, ale pod povrchem zuří válka proti každému, kdo by chtěl jakkoli zpochybnit stávající status quo. Tedy skrytý totalitní režim. Jak se dobře ví, všechny silové režimy k tomu mají blízko. Hlavní postavou hry je Rút, mladá dívka žijící na okraji společnosti, mladá dívka opuštěná svou matkou, mladá dívka vykořeněná a zmítající se v psychických problémech a v závislosti na drogách. Rút je v tomto smyslu symbolem té země, ve které žije. Rút i země strádá, chřadne a zmítá se v nesmyslnosti, ve strachu.
Inscenace Zvěřinec má být příběhem o útlaku, kterého se nemají lidé děsit, ale vnímat ho jako dar, jako příležitost osvědčit se, i když třeba za cenu nejvyšších obětí.